Díl VIII. A co to vlastně všechno znamená?
Prošli jsme spolu jednotlivé výsledky, až k těm (zatím) posledním. Může se stát, že budou přibývat ještě další – třeba si někdo z vás všimne něčeho nového na kompletních výsledcích uložených na odkazu, který najdete uvnitř článku. Možná někdo z vás provede nové analýzy ze surových dat, která vám rádi poskytneme, a dá nám vědět. Možná na základě vašich námětů uděláme další analýzy ještě sami. Pojďme si ale ještě jednou projít, co současné výsledky znamenají. A co je vlastně nejdůležitějším výsledkem? To, že očkování je spojeno u lidí od 30 let věku výše s menším rizikem, že se u nich vyvine potřeba užívání kortikoidů? Nebo naopak to, že u dětí a mladých do 30 let žádný takový ochranný efekt nepozorujeme?
Podle nás je nejdůležitějším výsledkem, který potvrzuje, jak je projekt typu DATACON! důležitý, to, že ze stejných dat je možné vyvodit naprosto rozdílné závěry. I tehdy, když se používají z vědeckého pohledu správné postupy. Dokonce i když se používá stejná metoda a záleží jen na volbách, které se při analýze udělají – naprosto legitimních volbách – můžeme získat různé výsledky. Proto je extrémně důležitá transparentnost. Proto je důležité dávat k dispozici data – pochopitelně anonymizovaná – pro nezávislou kontrolu výsledků, což v případě covidových studií nedělá (kromě sdružení SMIS) nikdo. Proto je zásadní neanalyzovat jen do okamžiku, než nám vyjde výsledek, který si přejeme. Je potřeba dovést analýzu do konce, podívat se, jestli je robustní, nebo naopak citlivá na různé volby. Je potřeba zkontrolovat výsledky proti vhodné „negativní kontrole“ (v našem případě virtuálnímu očkování v jiných letech). A i pak je potřeba promyslet interpretaci – co výsledky vlastně znamenají?
V naší analýze jsme došli k závěru, že očkování proti rozvinutí stavu, kdy člověk potřebuje kortikoidy (pravděpodobně v důsledku covidu) v globále u lidí nad 30 let spíše chrání, zatímco u mladších není žádný vliv patrný. Znamená to ale, že tato ochrana byla vhodná pro každého staršího 30 let? To jednoznačně říct nemůžeme. Neznáme totiž další faktory, které mohou spotřebu kortikoidů ovlivňovat. Z grafů víme, že očkovaní byli obecně náchylnější ke vzniku potřeby kortikoidů než neočkovaní (to je důvod, proč poměr nové spotřeby u očkovaných k neočkovaným je ve většině skupin vyšší než 1). Nevíme ale detaily o těch, kteří kortikoidy začali brát.
Pojďme si říct hypotetický příklad. Je například možné, že ti, u nichž se potřeba kortikoidů rozvinula, jsou obecně obéznější než ti, kteří kortikoidy stále nepotřebovali. Obezita je spojena s vyšší spotřebou kortikoidů a zároveň také rizikovým faktorem pro závažný průběh covidu. Obézním se doporučovalo, aby se nechali očkovat. Takovýto scénář by odpovídal tomu, že ve skupině lidí, kteří se někdy nechali očkovat proti covidu, byla i v letech virtuálního očkování vyšší spotřeba než u těch, kdo se proti covidu očkovat nikdy nenechali. Zároveň potom mohla vakcína skutečně mít velký význam při ochraně těchto obézních jedinců před následky covidu, které se mohly projevit jako užívání kortikoidů. V takovém případě bychom mohli říci, že (z pohledu spotřeby kortikoidů) mělo očkování ochranný účinek na obézní jedince ve věkové kategorii od 30 let výše – a je možné, že jejich selektivní vakcinace by tak vyrovnala celý rozdíl. Ale to je jen jedna z mnoha možných hypotéz, které z našich dat nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit, k tomu bychom potřebovali údaje o výšce a váze.
Viděli jsme také, že ochranný efekt je nejsilnější z pohledu plicního lékařství. To není nijak zvlášť překvapivé – covid způsobuje závažné postižení plic, a proto ochrana vakcínou mohla být nejvíce patrná právě v této specializaci. I tady ale je potřeba být opatrní s interpretací – pozorujeme tady skutečný ochranný efekt, nebo mohla být vyšší předpisovost u neočkovaných dána i tím, že když přišli k lékaři člověk po covidu se stejnými příznaky očkovaný a neočkovaný, daly se kortikoidy neočkovanému automaticky (protože nebyl vakcínou chráněn), zatímco očkovanému se nemusely dát (protože se očekávalo, že díky očkování není poškození jeho plic tak silné a není třeba nasazovat těžkou artilerii v podobě systémových kortikoidů)? To nevíme – a pokud tento článek čtou plicní či praktičtí lékaři, budeme rádi za jejich názory.
A budeme rádi za jakékoliv Vaše (slušně vyjádřené) názory, i když nejste lékaři. Pište nám o tom, co nám uniklo, co z dat a grafů (všechny grafy najdete zde uvidíte vy. Ty nejzajímavější příspěvky uveřejníme v kategorii Novinky nebo zapracujeme přímo do článků s výsledky. Pokud chcete celý dataset a zanalyzovat data sami, napište nám. Pokud vás projekt zaujal, dejte o něm vědět svým známým. Pokud jste novinář, ozvěte se nám, rádi vám poskytneme všechny informace. Dát o DATACON!u vědět, tak, aby příští ročník byl ještě větší a plný ještě zajímavějších analýz, je něco, co projektu opravdu pomůže. Samozřejmě budeme rádi i za finanční podporu.
Projektem DATACON! bychom chtěli opět, jak krásně řekla jedna z účastnic finále, podpořit „návrat k normálnosti“ – k tomu, že se budeme umět věcně bavit i o kontroverzních tématech. K tomu, že nebudeme hledat jen argumenty, které se nám líbí, ale budeme se dívat na obě strany. K tomu, že najdeme chyby, které jsme udělali, a poučíme se z nich. K tomu, že nebudeme skrývat data a říkat „my jsme experti a musíte nám věřit, protože jiná pravda neexistuje.“ Pojďte se na tu cestu zpět k normálnosti vydat s námi!
Díl I – Co se v 1. ročníku zkoumalo?
Díl II – Finále rozdílných výsledků
Díl III - Proč se výsledky tak lišily
Díl IV – S novou analýzou vakcíny škodí?
Díl V - …anebo je to ještě jinak?
Díl VI - Potlačení imunity, nebo ochrana před covidem?