Díl IV. S novou analýzou vakcíny „škodí“?

Jak jsme si řekli minule, jednoduchý přístup, kdy jsme srovnávali očkované a neočkované jen v úzkém datovém rozmezí, tedy selhal. Přemýšleli jsme proto společně nad jiným přístupem, který by mohl být více vypovídající, a došli jsme k jiné metodě analýzy, která nevyužívá takovéhoto časového okna. Metoda je založená na opakovaném přiřazování (tzv. matchingu) očkovaných a neočkovaných k sobě. Jak tedy funguje?

Nejprve si u neočkovaných spočítáme jejich spotřebu kortikoidů rok před a rok po pro každý den očkovacího období. Dostaneme tak tedy pro každého neočkovaného poměr ročních spotřeb po/před pro každý jednotlivý den, kdy se očkovalo – jakousi základní „mapu“ spotřeb u neočkovaných.

Potom vezmeme každého očkovaného a přiřadíme k němu neočkovaného stejného věku, pohlaví a spotřeby kortikoidů (plus minus 25 mg prednisonových ekvivalentů za rok) rok před datem, kdy očkovaný byl vakcinován. Pro každý den spočítáme spotřebu všech očkovaných a všech přiřazených neočkovaných rok před a rok po. Tím získáme pro každý jednotlivý den nárůsty v jednotlivých skupinách a ty můžeme agregovat přes libovolně dlouhé období (klidně celé období vakcinace). Nárůsty odečteme a zjistíme, ve které skupině spotřeba narostla více. No a pak celý tento postup stokrát zopakujeme – tedy ke každému očkovanému stokrát přiřadíme neočkovaného a stokrát získáme poměr. To proto, abychom si byli jistí, že to, co nám vyšlo, nevyšlo jenom kvůli náhodně vybranému „speciálnímu“ neočkovanému, ale že data mají obecnější platnost. Z toho sta opakování pak zjistíme středovou hodnotu (medián) a 95% interval spolehlivosti (tedy rozmezí, ve kterém ten medián najdeme 95x, když experiment stokrát zopakujeme). Výsledný graf potom vypadá například takto:

V tomto obrázku vidíme poměr nárůstu spotřeby kortikoidů u očkovaných ku neočkovaným rok po vakcíně – zde se jedná o lidi, kteří rok před vakcínou neměli žádnou spotřebu kortikoidů (jejich spotřeba rok po je tedy totožná s nárůstem spotřeby). V případě, že by spotřeba u obou skupin vzrostla stejně, podíl by byl 1,0. Hodnoty vyšší než 1 ukazují, že u očkovaných, kteří rok před očkováním neužívali žádné kortikoidy, byla spotřeba rok po vakcíně vyšší než u jim odpovídajících neočkovaných. Tečky označují středovou hodnotu (medián) ze sta opakování, „fousky“ 95% intervaly spolehlivosti. Zjednodušeně se dá říci, že pokud „fousky“ kříží neutrální hodnotu (zde 1), mezi skupinami nejsme schopni prokázat rozdíl.

Co tedy vidíme? Vidíme, že ve skupině 12-15 let je rozpětí možností velmi široké, pravděpodobně kvůli nízkým počtům pacientů s kortikoidy, a rozdíl mezi skupinami není. V dalších třech skupinách (16-39 let) ale spotřeba kortikoidů vzrostla výrazně více u očkovaných než u neočkovaných – zdá se tedy, že vakcína mohla z tohoto pohledu opravdu škodit. Naopak u nejstarší skupiny vakcína vypadá, že před nárůstem spotřeby kortikoidů vysloveně chrání.

Velmi podobný obrázek dostaneme, když se podíváme jen na ty, kteří neužívali žádné kortikoidy během celé doby trvání naší databáze (v našem případě je to od roku 2015):

Na tomto odkazu je možné podívat se i na výsledky těch, kteří v roce před očkováním kortikoidy užívali (jen logika zobrazení je trochu jiná – tím, že v těchto kategoriích už můžeme nárůst počítat jako dělení po/před zvlášť u očkovaných a u neočkovaných, tyto poměry se jen odečtou. Stejný nárůst pak bude označen nulou, pozitivní čísla ukáží větší nárůst u očkovaných). Výsledky na těchto grafech však nejsou příliš přesvědčivé, byť obecně indikují, že zvláště u těch, kdo užívali vyšší dávky kortikoidů, vakcína mohla (z pohledu nárůstu jejich spotřeby) spíše chránit než škodit.

Vraťme se ale k těm, kteří nás zajímají nejvíce – tedy k mladým zdravým, kteří žádné kortikoidy před vakcínou neužívali. Výše jsme viděli, že ve všech kategoriích od 16 do 39 let spotřeba u očkovaných vzrostla více než u neočkovaných. Antivaxer jásá, vakcinační nadšenec začíná vymýšlet důvody, proč je studie špatně.

Kdo má ale pravdu? Opravdu vakcína u mladých zdravých lidí způsobovala zvýšení spotřeby kortikoidů, a tedy zvýšené množství autoimunitních problémů? To se dozvíme v [dalším díle](/blog/ dil-v-anebo-je-to-jeste-jinak).