Díl III. Proč se výsledky tak lišily?

Všechny účastníky na prvních třech místech rozdíly zaujaly natolik, že byli ochotni pokračovat v analýzách i po samotném finále. Nejprve si srovnali základní hodnoty, aby vyloučili možnost nějaké primitivní chyby hned na začátku, ale všechno bylo v pořádku. Přemýšleli jsme proto dál a přinejmenším jeden z možných důvodů jsme našli ve volbě časového okna pro výběr zkoumané skupiny. Pro lepší pochopení to ale bude potřeba vysvětlit více.

Pro analýzu, jakou jsme popisovali (tedy hodnocení nárůstu ve stejném období, ideálně rok, po vakcinaci vs před vakcinací) je jednoduché u očkovaných. Datum vakcinace je u nich jasným předělem. Jak to ale udělat u neočkovaných? Tam žádný takový předěl není. Logické je určit datum, vůči kterému se bude srovnávat po/před, například podle data maximální vakcinace u očkovaných, podle otevření očkování pro danou věkovou skupinu apod.

Bylo by ale nefér směšovat změnu spotřeby kortikoidů u těch, kdo byli očkováni v období vlny covidu (a hrozil by tedy u nich souběh očkování a expozice nemoci, což nese zvýšené riziko) a u těch, kdo byli očkováni v létě, když u nás covid v podstatě nebyl. Navíc se jedná o různé skupiny – na úplném začátku byli očkováni ti nejzranitelnější (ve vyšších věkových skupinách), mezi mladšími pak zdravotníci a strategičtí zaměstnanci státu. Co s tím? Nejrozumnější je v takovém případě „vyseknout“ jen část populace, která byla očkovaná v nějakém krátkém období, kdy byly podmínky srovnatelné pro všechny, a srovnávací datum pro neočkované zvolit také v rámci tohoto období, viz obrázek níže.

Na něm vidíme intenzitu vakcinace pro věkovou skupinu 30-50 let. Svislá čárkovaná čára ukazuje zahájení vakcinace pro tuto skupinu a vidíme, že od tohoto data intenzita očkování výrazně stoupla a po cca měsíci začala zase klesat. Pokud pak chceme vybrat nejreprezentativnější vzorek, vybereme očkované v červeném rámečku – je to velká homogenní skupina, která byla očkována v období bez covidu a zahrnuje většinu očkované populace. A v této době pak je potřeba vybrat i srovnávací datum (tzv. pilot) pro neočkované.

Teď ale záleží, jak si dané období vybereme. Může to být měsíc nebo dva od zahájení vakcinace pro danou kohortu. Může to být týden, dva nebo měsíc na každou stranu od maxima vakcinace nebo od data, kdy bylo naočkováno 50 % dané věkové skupiny. Srovnávací pilot pro neočkované by pak měl být vždy uprostřed tohoto období. Všechny tyto přístupy jsou možné a legitimní.

Jenže právě tady je „zakopaný pes“. Pokud posuneme oranžové okno (nebo jej zúžíme/rozšíříme), začneme najednou dostávat různé výsledky, viz graf níže pro věkovou skupinu 16-29. Světlé sloupce získáme, když jako rozhodné datum určíme den s nejvíce naočkovanými, tmavší, když použijeme začátek vakcinace. Dvojice sloupců pak ukazují nárůsty spotřeby kortikoidů podle toho, jak široké období od pilotního data zvolíme (7,14 a 30 dnů). Vidíme, že výsledky se výrazně liší mezi šířkami období i mezi pilotním datem, což ukazuje, že tato metoda analýzy není vhodná (je příliš citlivá na takovýto zdánlivě nepatrný detail). Proč to ale tak je?

Důvodem jsou pravděpodobně ti, kdo byli naočkováni před otevřením vakcinace pro danou kohortu. V té době se totiž (s výjimkou strategických zaměstnanců státu, kteří se ale očkovali již dříve) preferenčně očkovali ti „nemocnější“, tedy ti, u kterých byla zároveň větší pravděpodobnost, že budou mít i vyšší spotřebu kortikoidů. Tento efekt můžeme vidět na grafu níže, který ukazuje, kolik předpisů za rok před očkováním dostávali průměrně lidé očkovaní k danému datu (pro skupinu 16-29).

Na první pohled je vidět, že počet předpisů kortikoidů vydávaný (před vakcinací) očkovaným v dubnu až červnu (tedy preferenčně, před otevřením vakcinace všech, která je naznačena svislou čárkovanou čarou) je mnohem vyšší než u těch, kdo byli očkovaní v termínu. Co nám taková nerovnost udělá s výsledky? Když už se člověk dostane až sem, je to vlastně jasné. Čím více zahrneme těch očkovaných předčasně, tím více zahrnujeme nemocnějších jedinců, zatímco neočkovanou populaci nijak neselektujeme.

Tato metoda analýzy se tedy ukázala jako nevhodná, pojďme do dalšího dílu zjistit, jak naši soutěžící a porotci společně došli k lepší metodě analýzy.