Díl V. …anebo je to ještě jinak?
Minulý díl skončil jasným vítězstvím kritiků vakcín – vypadá to, že nárůst spotřeby kortikoidů je u mladých zdravých lidí, kteří se nechali očkovat, výrazně vyšší než u těch, kteří se očkovat nenechali. Člověk, který chce jenom dostat výsledek, který se mu hodí (a už ho dostal) by v tu chvíli skončil s analýzou a vyrazil s výsledky do světa. A je třeba rovnou říci, že tento nedostatek ochoty dívat se dál, za první potvrzení našeho přesvědčení, platí pro oba tábory sporu o vakcíny. Ten, kdo ale chce zjistit pravdu, bude dále hledat, jestli důvod nemůže být skrytý ještě někde jinde. Pojďme hledat společně dál. Výsledky vypadají velmi robustní a odpovídají očekávání kritiků vakcín. Rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými jsme odstranili tím, že obě skupiny jsou srovnávány nejprve interně (srovnáváme nárůsty), a teprve tyto nárůsty pak porovnáváme mezi skupinami. Navíc jsme se v předchozím díle soustředili jen na ty (z pohledu kortikoidů) zdravé. Co když ale mezi očkovanými jsou prostě obecně lidé, kteří jsou náchylnější k tomu, aby se u nich projevila nějaká autoimunitní nemoc (například obézní, kterým se doporučovalo očkování velmi silně)? Můžeme nějakým způsobem tento vliv odstínit, když neznáme například údaje o obezitě nebo dalších nemocech? Bude to složitější, ale můžeme. Můžeme se totiž pokusit vytvořit jakousi negativní kontrolu – tedy podívat se, jaké výsledky dostaneme, když budeme dané skupiny srovnávat v době, kdy vakcína samotná nemohla mít vliv. To uděláme tak, že každého očkovaného „virtuálně naočkujeme“ v různých časových bodech – v našem případě rok, dva a tři roky před skutečným očkováním a rok po skutečném očkování – a pak se podíváme, jestli v očkované skupině roste spotřeba kortikoidů více než v neočkované i po takových virtuálních zásazích, které samozřejmě nemohly mít skutečný vliv (protože se nestaly). Tyto nárůsty pak stejně porovnáme s nárůstem u neočkovaných, uděláme tedy úplně stejné srovnání, jaké jsme udělali ve skutečném očkovacím roce 2021. Výsledky jsou vidět na obrázku níže. Pro každou věkovou skupinu obsahuje porovnání nárůstů pro pět let – pro samotný očkovací rok 2021 (modře) a pro virtuální očkování v letech 2018, 2019, 2020 a 2022 (šedě). Tam, kde by vakcíny byly spojeny s neobvykle velkým nárůstem spotřeby kortikoidů, musela by modrá tečka s fousky výrazně vybočovat doprava od šedých fousků pro danou věkovou skupinu. Naopak, pokud je modrá tečka vychýlená výrazně doleva, ukazuje to spíše ochranný efekt vakcíny.
Obrázek nám najednou převrací vyznění analýzy z minulého dílu. Ano, nárůst u očkovaných mladých je stále větší než u neočkovaných – ale najednou vidíme, že to je normální a vidíme to ve všech letech. Je to další důkaz toho, jak rozdílné jsou skupiny očkovaných a neočkovaných. Je pravděpodobné, že mezi očkovanými je zkrátka více lidí, kteří trpí chronickými nemocemi nebo například obezitou, a jsou tak náchylnější ke vzniku onemocnění vyžadujících užívání kortikoidů. Co více, na obrázku vidíme, že už od věkové skupiny 30-39 let vakcína obecně spíše chránila – nárůst spotřeby u očkovaných je v očkovacím roce (ve srovnání s neočkovanými) menší, než by se dalo předpokládat. To ale může být dvousečná zbraň. Čím to je? Je to tak, že spotřeba opravdu klesla u očkovaných? To by bylo zvláštní a ukazovalo by to spíše na potlačení imunitní reakce organismu než na skutečný ochranný účinek. Další možností by bylo, že spotřeba u očkovaných narostla tak, jak obvykle, ale co se změnilo, je neobvykle vysoký nárůst u neočkovaných. To by bylo plně v souladu s hypotézou o ochranném účinku vakcíny. Pojďme v dalším dílu zjistit, která z těch možností se projeví – nebo snad nějaká jiná?
Díl I – Co se v 1. ročníku zkoumalo?
Díl II – Finále rozdílných výsledků
Díl III - Proč se výsledky tak lišily
Díl IV – S novou analýzou vakcíny škodí?
Díl V - …anebo je to ještě jinak?
Díl VI - Potlačení imunity, nebo ochrana před covidem?